Česká literaturačasopis pro literární vědu

Datum publikování: 4.2011

Autor: Malá, Zuzana

Abstrakt: Stať se zamýšlí nad proměnami autorčiny poetiky v jejích posledních románových knihách (Théta, Komedie, Vyvolávání). Společná je v nich poetika opakování a prolínání motivů, z jejichž souher a dotyků povstává osobité vidění světa. „Proud“, „tkáň“ a „tkanina“ jsou metafory, jimiž autorka charakterizovala svůj způsob psaní v esejistické knize Citlivé město (2006). V ní je napovězeno mnohé z toho, co odlišuje poslední romány Hodrové od klasické prózy a co bylo zřejmě nejdůsledněji realizováno právě ve Vyvolávání: „zavíjení textu, zejména tkaného, do svého nitra, do narativní propasti“. Stať se zabývá nejprve složitým souvětným děním tohoto textu a upozorňuje na to, jak významnou, vlastně vyrovnávající roli v něm sehrává zřetelné rytmizující členění na promluvové úseky, které uchovává autorčiným větám potřebnou mluvnost. Motivy zde oslovují čtenáře vždy už v určitých seskupeních, ať jsou to fiktivní (ale i faktické) události, vyprávěné sny nebo převyprávěné mýty. I v nich vystupují určité postavy, představuje se jejich jednání, myšlenky a pocity. Všechny tyto epické složky si Vyvolávání zachovalo, pracuje s nimi však jinak: rozrušuje jejich celistvost, přeskupuje a znovu mísí jejich prvky v mnohých návratech. Seskupování do vyšších významových celků, do portrétů a příběhů postav, se odehrává neustále, ale přetržitě, jako by bylo třeba stále znovu hledat jejich nesamozřejmou návaznost. Udržet v rovnováze obě tvořivé síly, zřetelnost jmenování a hru obraznosti a snu, bylo zřejmě autorčinou ambicí i v té vrstvě vytvářeného díla, kde se tradičně hovoří o světu postav a o jeho kompozici. Ani těchto integrací se autorčin román nevzdal, třebaže je pojal po svém. Evokovat ve splétání a prolínání motivů tok života, jeho snovou řeku – zůstalo i jeho metou.

Rozsah stran: s. 175–197

Status recenzování: nerecenzovaný článek

Licence: -